Ve filmu Pláž říká Leonardo DiCaprio alias Richard, že Bangkok je jakousi vstupní branou do jihovýchodní Asie…aniž bych tuto myšlenku měla v hlavě před nástupem do letadla, bylo tomu tak. Bangkok byl destinací, kterou jsme oba dva (s Honzou ne Leonardem:)) navštívili v jihovýchodní Asii jako první.
Nevím proč, ale vždycky jsem měla z cestování po jihovýchodní Asii trošku strach. Jaká tam bude hygiena? Jak se budu stravovat jen asijskou kuchyní? Co nemoci a komáři? A podobné myšlenky se mi už pár let držely svým způsobem v hlavě. Cestou do Bangkoku jsem paradoxně byla ale klidnější. Když jsme už v Bangkoku byli, přišlo mi to všechno najednou úplně v pohodě. Nejen v pohodě, dokonce jsem byla ze všeho přímo nadšená. Ono je totiž dobré uvědomit si jednu věc: je rok 2019 a když máte základní očkování, není se v podstatě čeho bát. Navíc v Bangkoku snad ani nejsou komáři (na rozdíl od jiných míst). Bát se jet do Bangkoku by dávalo smysl možná před dvaceti lety.
Až dodatečně jsme si uvědomili, čím je Bangkok oproti jižní části Thajska výjimečný. Bangkok je stále autentickým místem, kde můžete navštěvovat různé tržnice, ochutnávat street food a thajskou kuchyni, pozorovat obyvatele města při jejich každodenních činnostech, jezdit starými autobusy bez oken za pár Bahtů a zajít si na opravdovou thajskou masáž za malé peníze. Za předpokladu že se neubytujete přímo v centru poblíž hlavní třídy Khao San a nebudete se jen vozit taxíky, ale chodit pěšky, můžete poznat opravdový thajský život. V uličkách Bangkoku jsem například objevila moje nejoblíbenější thajské jídlo: Khao soi (později jsme zjistili, že na jihu Thajska ho nemají vůbec).
Bangkoku je mimo jiné hojně navštěvován pro spoustu překrásných buddhistických chrámů. Tyto chrámy se blyští zlatem a dalšími barvami, což působí velmi vznešeně. Vzhledem k vzrůstající návštěvnosti se každý rok zvyšuje vstupné a chrámy jsou čím dál více zalidněné. Nejhorší je to ve Velkém Paláci, kde není skoro ani k hnutí. Tohohle vstupu jsme trošku i litovali, jelikož jsme přes davy lidí ani neviděli některé části budov, nemluvě o celkovém dojmu. Asi by bylo moudřejí vydat se tam hned brzy ráno.
Na Bangkoku se mi moc líbila také lodní doprava. I v případě lodní dopravy jsme si dávali pozor, abychom se nedostali na některou z turistických lodí, nejen že by nám to zkazilo zážitek z místa, ale stálo by to mnohem víc, a tak jsme se vozili přes řeku s místními obyvateli. Thajci jsou nejen usměvaví, ale i opravdu veselí lidé. Navíc to byl velký kontrast po návštěvě Japonska, kde jsme potkávali jen chladné tváře. Jestli někde na světě můžete z lidí cítit pozitivní energii, tak je to určitě tady. Sama jsem měla pár kamarádů z Thajska už ve Francii na Erasmu (jak jsem psala v jednom z článků) a už tehdy mě jejich neustálý úsměv víc než udivoval.
Když se budete vyhýbat turistickým zónám, poznáte úsměvy upřímné. V turistickém centru a na mnoha turistických místech na jihu země možná poznáte i úsměvy neupřímné. Když se ale budete pozorně dívat kolem sebe, ten rozdíl poznáte. V této zemi jsou důležité dvě věci: Zaprvé, respektovat buddhistickou víru zejména při návštěvě chrámů a dodržovat určitá pravidla s tím spojených (vhodné oblečení, nešlapat na práhy, zouvat se před vstupem, nesedět s nohama směrem k budhovy a neotáčet se k Buddhovi zády nebo si s ním fotit selfíčko). A zadruhé, neprojevit neúctu vůči královské rodině, což se dokonce trestá smrtí. Ale nemusíte se bát, pokud nejste vandal, co sprejuje obrazy s královskou rodinou nebo ji nezačne veřejně hanit, je velice nepravděpodobné, že by se vám něco takového podařilo.
Procházet se ulicemi Bangkoku byl vzrušující zážitek, člověk si mohl uvědomit, že se vlastně není čeho bát, a hltal ten rozdílný styl života horké jihovýchodní Asie. Bangkok je totiž ještě ke všemu poměrně diverzním městem. Jestli po něčem takovém toužíte, Bangkok pro vás může skutečně být bránou do jiného světa – do jihovýchodní Asie. Pokud se ale budete držet v prostorách hotelu, jezdit všude taxíkem a navštěvovat jen památky a turistická místa, pak pouze navštívíte další hezké místo.
Thajsko dříve bývalo vyhledávanou destinací především cestovatelů-batůžkářů, jenže časy se bohužel mění… Jak mimo jiné řekl Leonardo DiCaprio alias Richard ve filmu Pláž: „My všichni cestujeme tisíce kilometrů jen proto, abychom se dívali na televizi a ubytovali se někde se vším pohodlím našeho domova, a tak si musíte položit otázku, o co v tom vlastně jde?“
