Pokud čtete tyto řádky, nejspíš už z mých předchozích dvou článků víte, že kreativcem se může stát kdokoli. Pokud bude svoji múzu pravidelně trénovat. Jestli tedy chcete sypat nápady z rukávu a nesnažit se jen „krást jako umělec“, nejspíš vás bude zajímat, jaké metody pomáhají rozvíjet kreativitu.
Rozvoj 2 myšlenkových procesů
Kreativní myšlení je postaveno na dvou myšlenkových procesech – konvergentním a divergentním myšlení, které jsem popsala v článku o předpokladech kreativce.
U každého člověka převládá buď divergentní, nebo konvergentní myšlení. Záleží na tom, jaké aktivity jsme dělali v mladém věku, přibližně od 5 do 25 let. V kreativním procesu každopádně potřebujeme oba typy myšlení.
Jedním z nástrojů pro rozvoj kreativity je meditace, a to konkrétně:
- otevřená monitorovací meditace – pro rozvoj divergentního myšlení
- meditace soustředěné pozornosti – pro rozvoj konvergentního myšlení
Otevřená monitorovací meditace
Meditaci zaměřenou na rozvíjení divergentního myšlení můžete praktikovat klasicky vsedě nebo vleže. Princip je jednoduchý: zavřete oči a pozorujete cokoli, co se objeví ve vaší mysli – myšlenky, emoce, nápady… Klidně na některý prvek upněte pozornostna malý okamžik, ale zdržte se jakéhokoli hodnocení. Staňte se nezaujatým pozorovatelem.
Cvičení můžete provádět několikrát týdně 10 až 30 minut nebo každý den alespoň 5 minut – jak uvádí neurovědec Andrew Huberman.
Při pravidelném opakování otevřené monitorovací meditace se podle dosavadních výzkumů lidé významně zlepšují v divergentním myšlení. Mozková dráha dopaminu související s tímto myšlenkovým procesem totiž začne být přirozeně aktivnější.
Meditace soustředěné pozornosti
Meditace, která podporuje rozvoj konvergentního myšlení, spočívá v soustředění se na jeden element, například obraz, dech, barvu… Tento typ meditace zlepšuje soustřednost a vytrvalost a zároveň i schopnost analýzy při vyhodnocování několika možností. Tov vše jsou klíčové předpoklady konvergentního myšlení. Tuto meditaci můžete praktikovat opět několikrát týdně po dobu 10-30 minut nebo 5 minut každý den.
Duální meditace supluje kreativní proces
Pokud chcete být kreativce, měli byste vystřídat oba typy meditace ihned po sobě. Každý den věnujte 5 až 10 minut otevřené monitorovací meditaci a následujících 5 až 10 minut meditaci soustředěné pozornosti. Umístění divergentního a konvergentního myšlení blízko k sobě totiž připomíná skutečný kreativní proces.
Vnější stimulace dopaminu podle nálady
Nálada souvisí s hladinou dopaminu. Dobrá nálada a zvýšená hladina dopaminu usnadňuje kreativní myšlení, zatímco při zhoršené náladě a nízké úrovni motivace je kreativní myšlení na bodu mrazu. Ale pozor, pokud jste v euforii a hladiny dopaminu vystřelí do oblak, vaše myšlenkové pochody budou příliš svázané.
Zjednodušeně řečeno, při špatné náladě můžete použít stimul ke zvýšení hladin dopaminu, zatímco při dobré náladě jste v ideální výchozím bodě pro zahájení kreativního procesu a další stimul si odepřete.
Co zvýší hladinu dopaminu?
- Jakýkoli inspirativní stimul, tedy vše, co máte rádi, jako třeba hudba nebo vizuální stimulanty (včetně meméček, vtipných videí atd.), zlepšuje divergentní myšlení.
- Kofein zase podporuje soustředěnost (konvergentní myšlení) a ovlivňuje jak dopamin, tak adrenalin. Pravidelná denní dávka 1-3 miligramy kofeinu na kilogram tělesné váhy dle dostupných výzkumů zvyšuje účinnost a hustotu dopaminových receptorů.
Na mě osobně působí jako nakopávač hlavně šálek kávy – zvyšuje mojí motivaci i tvůrčí náladu. Co se týče hudby, ta mi na strunu hraje mnoha tóny. Za zvuků piána se dokážu lépe soustředit, ale moji náladu to příliš nemění. Jakmile si ale pustím některý svůj oblíbený song, moje soustředěnost opouští místnost a přesouvá se na taneční parket.
Jóga Nidra / NSDR
Jóga nidra, známá také jako jógový spánek nebo NSDR (ve vědeckém světě), je stav hluboké relaxace na pomezí vědomí a spánku bez hnutí. Může být sebeřízená nebo řízená někým jiným (typicky lektorem jógy) a může být doprovázená vizualizací.
Vědci při této hluboké relaxaci zaznamenali aktivitu mozkové vlny theta, která je asociována s kreativním stavem a divergentním myšlením, a také 65% nárůst dopaminu. Jak se pohyb zpomalil, představivost vzrůstala.
Jóga nidra zvýší základní hladinu dopaminu, což nás připraví na kreativní myšlení během následujících hodin (kreativní proces samotný neprobíhá během relaxace). Proto může být užitečné praktikovat ji ráno v den, kdy před sebou máte kreativní činnost. Vědci ji doporučují alespoň jednou týdně po dobu 20 až 30 minut.
Monotónní pohyb bez vnějšího stimulu
I když jsou některé spoje v mozku pro specifické činnosti pevně dané, existuje síť možných „pseudospojů“, které mohou vznikat pouze při aktivitách, jako je chůze, běh, plavání, jízda na kole nebo třeba hiking. Tyhle činnosti mají jedno společné: opakování stejných pohybů a minimální senzorické vnímání. To je klíč k tomu, aby se myšlenky začaly formovat.
Když se během těchto monotóních pohybů nebudete rozptylovat jinými stimuly a budete se soustředit pouze na samotný pohyb, začnou se nápady samy vynořovat. Zkuste si je zaznamenat pouze zvukově, abyste se nenechali rozptýlit něčím jiným na obrazovce telefonu.
Nezapomeňte, že nápady přicházejí pouze v oblastech, o kterých máme určité znalosti, vzdělání nebo zkušenosti. Takže pokud neznáte noty, akordy nebo melodii, jen těžko přijdete s originální hudební skladbou.
4 strategie kreativního myšlení dle R. Greena
Americký spisovatel Robert Green vypracoval 4 strategie pro rozvoj kreativního myšlení, a to následovně:
- Kultivujte negativní zkušenost
- Přemýšlejte jako outsider
- Použijte aktivní představivost
- Převeďte vzorce myšlení
1. Kultivujte negativní zkušenost
Co to znamená? Buďte otevřeni více důkazům, možnostem a nápadům. Tento přístup uvolní mysl i kreativní flow.
Cvičení:
1. Pozorujte lidi bez toho, abyste je hodnotili. Máme tendenci kategorizovat lidi. Cílem je lidi více pozorovat a méně soudit a zařazovat, snažit se vidět svět z jejich perspektivy. Díky tomu se naučíte méně hodnotit a více vnímat.
2. To samé aplikujte na svoji práci. Předtím, než začnete dělat na projektu, zvažte co nejvíce domněnek, spekulujte nad informací, kterou máte před sebou, a zbavte se touhy po tom dojít co nejdříve k nějakému závěru.
3. Naučte se přijmout nejistotu a chaos (život je chaotický takový, jaký je). Nejen, že nebudete mít z chaosu úzkost, ale bude vám připadat vzrušující a podnětný.
2. Přemýšlejte jako outsider = neomezujte se konvencemi
Využijte jakýkoli trénink v jakémkoli nesouvisejícím oboru. Využijte všechny informace, které máte, a rozšiřte vyhledávání k jakémukoli projektu o zdánlivě nesouvisející obor. Přirozeně začnete používat jiné vzorce myšlení.
3. Použijte aktivní představivost
Používejte poznámky, náčrty, diagramy, modely, prototypy atd. k tomu, abyste pomohli dát průchod produktům vaší představivosti. Experimentujte a udělejte si z projektu zábavný proces.
4. Převeďte svůj vzorec myšlení
Jaké vzorce konkrétně?
1. vzorec: máme tendenci se soustředit na výsledek/konečný produkt
Místo soustředění se na výsledný produkt se snažte přemýšlet o procesu, o struktuře a o tom, jak jednotlivé části souvisí s celkem. Přirozeně rozvinete své myšlenky a bude vznikat více kreativních asociací a spojení.
Příklad: Problém špatných knih často spočívá ve struktuře – v tom, jak jsou jednotlivé části strukturovány a organizovány. To samé platí například v businessu.
2. vzorec: máme tendenci být fascinováni vzorci jako takovými, trendy, paradigmaty a jak všechny informace, které máme, zapadají do těchto vzorců.
Snažte se vidět, co do těchto vzorců nezapadá, soustředit se na odchylky a odlišnosti, které nemohou být přizpůsobeny. „Myslet na to, co chybí, co se nestalo, je vysoce kreativní forma myšlení.“
Tipy na závěr
Trénujte mozek v běžných činnostech a zkuste každý den udělat něco jinak. Jděte nebo jeďte do práce jinou cestou, uvařte si něco, co jste nikdy nejedli, skombinujte dva druhy oblečení, které jste na sobě společně ještě neměli apod.
Rozšiřujete si rejstřík pocitů, slov, stylů přemýšlení. Improvizujete. Každému vyhovuje rozvíjet kreativitu jinak, důležité je si naslouchat a nekopírovat postupy, které dělá někdo jiný. Pozorujte se a zjišťujte, kdy jste nejvíce tvůrčí a kdy naopak nemůžete tvořit. Nečekejte zázraky, ale rozvíjejte kreativitu průběžně – je to dlouhodobý proces!
