Poslední ročník bakalářského studia samozřejmě znamená napsání bakalářské práce. To není nic překvapivého, ale když píšete bakalářskou práci v cizím jazyce, tak můžete využít příležitosti odjet do cizí země, o které píšete. Byl zrovna podzim a polovina zimního semestru za mnou, když přišla vedoucí katedry francouzského jazyka a sdělila nám možnost využít programu Freemovers pro psaní bakalářky. To mě velice zaujalo. Tématem mojí bakalářky byly francouzské zámořské regiony. Tam jsem bohužel nejela, jelikož program k psaní odborných prací byl pouze na jeden měsíc. Ale takový pobyt například na Martiniku bych rozhodně neodmítla. Nevím, jestli znáte program Freemovers, takže vám ho stručně přiblížím. V podstatě se liší od Erasmu v tom, že můžete jet studovat, co chcete a kam chcete, ale musíte si vše domluvit sami. Potom je ještě možnost nejet studovat, ale využít pobyt k bádání na odborné práci, jako jsem jela já. Stejně jako na Erasmu máte nárok na stipendium, takže jsem v podstatě dostala 15 000 Kč, abych mohla měsíc bádat a psát bakalářskou práci v cizině. 😉
Bakalářku jsem psala ve francouzštině, takže jsem mohla odjet do Francie. Nejdřív jsem chtěla jet do Paříže, ale nikdo mi z žádné školy neodepisoval, až jsem se nakonec rozhodla jet do Lyonu. Za to jsem teď vlastně moc ráda, protože v Paříži už jsem byla několikrát během Erasmu, takže bych ani neměla co objevovat. Lyon je nádherné město a moc se mi tam během tohoto krátkého pobytu zalíbilo. Takže se mi po jednom měsíci vůbec nechtělo odjet pryč. 🙂
Domluva s koordinátorkou Univerzity v Lyonu byla celkem příjemná, zdaleka jsem nevyřizovala tolik papírů jako před cestou na Erasmus. Tentokrát mi stačilo vyřídit si jen nějaké formality a vstup do univerzitní knihovny. Horší byla ovšem položka ubytování, jelikož jsem přece jen měla odjet jen na měsíc. Sehnat si ubytování na měsíc je celkem oříšek i ve městě, kde bydlíte, natož pak ve městě vzdáleném několik stovek kilometrů. Myslím, že až do ledna (odlétala jsem v únoru) jsem nevěděla jistě, zda vůbec odjedu, když včas neseženu ubytování. Na Erasmu jsem měla zařízenou kolej a vůbec jsem se o bydlení starat nemusela. Bydlení v Lyonu jsem hledala přes inzerát na internetu (ve spolubydlení) až mi jednoho dne odepsal nějaký kluk, že by měl volný pokoj. Nebudu psát podrobnosti, ale zhruba to vypadalo tak, že jsem se s ním domluvila na bydlení na koleji u jeho kamarádky. V podstatě šlo o to, že tato slečna už nechtěla bydlet na koleji a sehnala si pokoj k pronájmu u dotyčného kluka, nicméně ale měla podepsanou roční smlouvu s univerzitní kolejí, takže svůj pokoj na koleji pronajímala. Tato slečna byla v Lyonu na rok na Erasmu a pocházela z Německa. Naštěstí uměla francouzsky dobře. No, takže tahle Němka mi v podstatě „na černo“ pronajala svůj pokoj na koleji prostřednictvím Francouze, ke kterému se stěhovala.
Když jsem měla bydlení domluvené, koupila jsem si letenku do Lyonu u společnosti Easy Jet. To bylo vlastně poprvé, co jsem letěla nízkonákladovým (malým) letem. Letadlo přistávalo akorát při západu slunce, takže jsem z okna mohla pozorovat zapadající slunce přímo nad vrcholky Alpských hor. Na letišti v Lyonu na mě už čekala Dagny (Němka), kterou autem přivezl Curtis (Francouz) a obě nás odvezl na kolej, kde jsem bydlela. Dostala jsem klíčky od koleje a rovnou mi nabídla, ať s nimi večer vyrazím do města. To znělo jako super nápad. Takže jsme vyrazili a cestou jsme se zastavili na vyhlídce kousek od mé koleje. Bydlela jsem na kopci Fourvière, kde byl úžasný výhled na celé město. V tu chvíli jsem si uvědomila tu nádheru města, do kterého jsem přijela. Když jsme se dokochali výhledem na město, vyrazili jsme do centra na koktejl, kde jsem se seznámila s dalšími místními lidmi. 🙂 Fotografie z pobytu dodám v blízké době.
Jedna odpověď