Pokud čtete tyto řádky, nejspíš už z mých dvou minulých článků víte, že kreativcem se může stát kdokoli, pokud bude svoji múzu pravidelně trénovat. Jestli tedy chcete sypat nápady z rukávu a nesnažit se jen „krást jako umělec“, možná vás bude zajímat, jak využívat metody rozvoje kreativity prověřené vědou.
Rozvoj 2 myšlenkových procesů
Kreativní myšlení je postaveno na dvou myšlenkových procesech – konvergentním a divergentním myšlení, které jsem naposledy názorně vysvětlila v článku o předpokladech kreativce.
U každého člověka převládá divergentní nebo konvergentní myšlení, a to na základě toho, jaké aktivity jsme dělali v mladém věku, přibližně od 5 do 25 let. V kreativním procesu ovšem potřebujeme oba typy myšlení. Jedním z nástrojů pro rozvoj kreativity je meditace, a to konkrétně dva typy:
- otevřená monitorovací meditace – pro rozvoj divergentního myšlení
- meditace soustředěné pozornosti – pro rozvoj konvergentního myšlení
Otevřená monitorovací meditace
Tuto meditaci zaměřenou na rozvíjení divergentního myšlení můžete provádět klasicky vsedě nebo vleže. Princip je jednoduchý: zavřete oči a pozorujete cokoli, co se objeví ve vaší mysli – myšlenky, emoce, nápady atd. Klidně na některý z těchto prvků na malý okamžik upněte pozornost, ale zdržte se jakéhokoli hodnocení. Staňte se nestranným pozorovatelem.
Cvičení můžete provádět několikrát týdně 10 až 30 minut nebo každý den alespoň 5 minut, jak doporučuje neurovědec Andrew Huberman.
Při pravidelném praktikování otevřené monitorovací meditace se podle dosavadních výzkumů lidé významně zlepšují v divergentním myšlení, jelikož mozková dráha dopaminu související s tímto myšlenkovým procesem začne být přirozeně aktivnější.
Meditace soustředěné pozornosti
Meditace, která napomáhá rozvíjet konvergentní myšlení, probíhá tak, že se po celou dobu soustředíte na jeden element, např. obraz, dech, barvu apod. Tento druh meditace zlepšuje soustřednost a vytrvalost a zároveň i schopnost analýzy při vyhodnocování několika možností (= zásadní předpoklady pro konvergentní myšlení). Tuto meditaci můžete praktikovat opět několikrát týdně po dobu 10-30 minut nebo 5 minut každý den.
Duální meditace supluje kreativní proces
Pro výrazné zlepšení kreativního myšlení praktikujte oba typy meditace po sobě. Každý den věnujte 5 až 10 minut otevřené monitorovací meditaci a následujících 5 až 10 minut meditaci soustředěné pozornosti. Umístění divergentního a konvergentního myšlení blízko k sobě připomíná skutečný kreativní proces.
Vnější stimulace dopaminu podle nálady
Nálada souvisí s hladinou dopaminu. Dobrá nálada a zvýšená hladina dopaminu usnadňuje kreativní myšlení, zatímco při zhoršené náladě a nízké úrovni motivace je kreativní myšlení na bodu mrazu. Ale pozor, pokud jste až v euforii a hladiny dopaminu jsou příliš vysoké, vaše myšlení bude příliš svázané.
Zjednodušeně řečeno, při špatné náladě můžete použít stimul ke zvýšení hladin dopaminu, zatímco při dobré náladě jste v ideální výchozím bodě pro zahájení kreativního procesu a další stimul je nežádoucí.
Co zvýší hladinu dopaminu?
- Jakýkoli inspirativní stimul, tedy vše, co máte rádi, jako třeba hudba nebo vizuální stimulanty (včetně meméček, vtipných videí atd.), zlepšuje divergentní myšlení.
- Kofein zase podporuje soustředěnost (konvergentní myšlení) a ovlivňuje jak dopamin, tak adrenalin. Pravidelná denní dávka 1-3 miligramy kofeinu na kilogram tělesné váhy dle dostupných výzkumů zvyšuje účinnost a hustotu dopaminových receptorů.
*Na mě osobně působí hlavně káva jako nakopávač motivace a tvůrčí nálady. Co se týče hudby, mám vyzkoušené, že určitý typ hudby mi pomáhá se soustředit, ale moc neovlivňuje moje rozpoložení, zatímco moje oblíbená hudba má na mojí náladu celkem znatelný vliv, ale naopak mě spíš rozptyluje.
Pozor: Alkohol – Neexistuje žádný důkaz o tom, že by alkohol podporoval kreativitu. Bylo však prokázáno, že už při pouhých dvou drincích týdně alkohol začíná mít toxický efekt na organismus v souvislosti s rozvojem rakoviny.
Jóga Nidra / NSDR
Jóga nidra, známá také jako jógový spánek nebo NSDR (ve vědeckém světě), je stav hluboké relaxace na pomezí vědomí a spánku bez hnutí. Může být sebeřízená nebo řízená někým jiným (typicky lektorem jógy) a může být doprovázená vizualizací.
Vědci při této hluboké relaxaci zaznamenali aktivitu mozkové vlny theta, která je asociována s kreativním stavem a divergentním myšlením, a také 65% nárůst dopaminu. Jak se pohyb zpomalil, představivost vzrůstala.
Jóga nidra zvýší základní hladinu dopaminu, což nás připraví na kreativní myšlení během následujících hodin (kreativní proces tedy neprobíhá během relaxace). Proto může být užitečné praktikovat ji ráno v den, kdy před sebou máte kreativní činnost. Dle vědců je doporučována alespoň jednou týdně po dobu 20 až 30 minut.
Monotónní pohyb bez vnějšího stimulu
I když jsou některé spoje v mozku pro specifické činnosti pevně dané, existuje síť možných „pseudospojů“, které mohou vznikat pouze při aktivitách, jako je chůze, běh, plavání, jízda na kole, hiking a podobných aktivitách. Tyto činnosti se vyznačují opakováním stejných pohybů a nevyžadují přílišné senzorické vnímání, což je klíčem k tomu, aby se myšlenky začaly formovat.
Když se během těchto pohybů nebudete rozptylovat jinými stimuly a budete se soustředit pouze na samotný pohyb, začnou se nápady samy vynořovat. Je užitečné si je zaznamenávat pouze zvukově, abyste se nenechali rozptýlit něčím jiným na obrazovce telefonu.
Nezapomeňte, že nápady přicházejí pouze v oblastech, o kterých máme určité znalosti, vzdělání nebo zkušenosti. Například, pokud neznáte noty, akordy, nebo melodii, pravděpodobně nepřijdete s originální hudební skladbou.
4 strategie kreativního myšlení dle R. Greena
Americký spisovatel Robert Green vypracoval 4 strategie pro rozvoj kreativního myšlení, a to následovně:
- Kultivujte negativní zkušenost
- Přemýšlejte jako outsider
- Použijte aktivní představivost
- Převeďte vzorce myšlení
1. Kultivujte negativní zkušenost
Co to znamená? Buďte otevřeni více důkazům, možnostem a nápadům. Tento přístup uvolní mysl i kreativní flow.
Cvičení:
1. Pozorujte lidi bez toho, abyste je hodnotili: Máme tendenci kategorizovat lidi – cílem je lidi více pozorovat a méně soudit a zařazovat, snažit se vidět svět z jejich perspektivy. Díky tomu se naučíte méně hodnotit a více vnímat.
2. To samé aplikujte na vaši práci. Předtím, než začnete dělat na projektu, zvažte co nejvíce domněnek, spekulujte nad informací, kterou máte před sebou, a zbavte se touhy po tom dojít co nejdříve k nějakému závěru.
3. Naučte se přijmout nejistotu a chaos (život je chaotický takový, jaký je). Nejen, že nebudete mít z chaosu úzkost, ale bude vám připadat vzrušující a podnětný.
2. Přemýšlejte jako outsider = neomezujte se konvencemi
Využijte jakýkoli trénink v jakémkoli nesouvisejícím oboru. Využijte všechny informace, které máte, a rozšiřte vyhledávání k jakémukoli projektu o zdánlivě nesouvisející obor. Přirozeně začnete používat jiné vzorce myšlení.
3. Použijte aktivní představivost
Používejte poznámky, náčrty, diagramy, modely, prototypy atd. k tomu, abyste pomohli dát průchod produktům vaší představivosti. Experimentujte a udělejte si z projektu zábavný proces.
4. Převeďte svůj vzorec myšlení
Jaké vzorce konkrétně?
1. vzorec: máme tendenci se soustředit na výsledek/konečný produkt
Místo soustředění se na výsledný produkt se snažte přemýšlet o procesu, o struktuře a o tom, jak jednotlivé části souvisí s celkem. Přirozeně rozvinete své myšlenky a bude vznikat více kreativních asociací a spojení.
Příklad: Problém špatných knih často spočívá ve struktuře – v tom, jak jsou jednotlivé části strukturovány a organizovány. To samé platí například v businessu.
2. vzorec: máme tendenci být fascinováni vzorci jako takovými, trendy, paradigmaty a jak všechny informace, které máme, zapadají do těchto vzorců.
Snažte se vidět, co do těchto vzorců nezapadá, soustředit se na odchylky a odlišnosti, které nemohou být přizpůsobeny. „Myslet na to, co chybí, co se nestalo, je vysoce kreativní forma myšlení.“
Tipy na závěr
Trénujte mozek v běžných činnostech a zkuste každý den udělat něco jinak. Jděte nebo jeďte do práce jinou cestou, uvařte si něco, co jste nikdy nejedli, skombinujte dva druhy oblečení, které jste na sobě společně ještě neměli apod.
Rozšiřujete si rejstřík pocitů, slov, stylů přemýšlení. Improvizujete. Každému vyhovuje rozvíjet kreativitu jinak, důležité je si naslouchat a nekopírovat postupy, které dělá někdo jiný. Pozorujte se a zjišťujte, kdy jste nejvíce tvůrčí a kdy naopak nemůžete tvořit. Nečekejte zázraky, ale rozvíjejte kreativitu průběžně – je to dlouhodobý proces!
