Kreativita je často definována jako proces, který spočívá v uspořádání určitých elementů způsobem, který je pro nás nový. A toto uspořádání nám odhaluje něco zásadního – něco, co pro nás má nějaký smysl.
Podle amerického spisovatele Roberta Greena je kreativita syntézou dospělého člověka a vnitřního dítěte. My je ale chybně držíme odděleny od sebe. Dítě se projeví, když něco hrajeme, jedeme na dovolenou apod. (tedy pokud vůbec), zatímco dospělák převládá v pracovním životě. Jenže tím, že je držíme od sebe, veškerá kreativita zamrzá.
Proč kreativitu rozvíjet?
Komoditou číslo jedna, která z člověka dělá mistra ve svém oboru, je kreativita. A proto je dnes tak žádanou dovedností na trhu práce.
Podle R. Greena kreativní lidé vždycky skončí na dobrém místě. Jinými slovy, jsou v životě úspěšní. Kreativně myslící lidé si vybírají kariéru, která je v souladu s jejich niterními zájmy. Jejich motivace pro to, co dělají, vychází z vnitřní touhy. Lépe se soustředí, rychleji se učí, jsou trpělivější, vytrvalejší a celkově spokojenější.
Cílem rozvoje kreativity je najít způsob, jakým zapojit hravého, objevujícího ducha vnitřního dítěte do našeho ukázněného, zkušeného dospělého tak, aby splynuly v jednoho.
2 myšlenkové procesy
Základem kreativního myšlení jsou dva myšlenkové procesy – divergentní myšlení, tedy generování nápadů na základě jednoho elementu (tak, jak jste si to vyzkoušeli s ramínkem), a konvergentní myšlení, což je opačný proces, v němž jsou nápady testovány a hledá se nejlepší řešení.
Možná by vás ještě mohlo zajímat, že za těmito dvěma procesy myšlení stojí dopamin, který můžeme aktivovat při pohybu těla nebo myšlence na pohyb a který hraje roli v motivaci, emocích a soustředěnosti.
Test konvergentního myšlení:
Tento malý testík jsem si vypůjčila od neurovědce Andrew Hubermana, který ho zmínil v jednom ze svých podcastů. Máte k dispozici 3 elementy a zkuste je spojit dohromady v jeden koncept, který dává smysl. Těmito elementy jsou:
- Křídlo
- Voda
- Motor
Správné řešení za:
3
2
1
0
Jedno z možných řešení je hydroplán – letadlo přistávající na vodě.
2 předpoklady kreativního myšlení
Vědomosti uložené v dlouhodobé paměti
Abyste k závěru, jako je hydroplán, mohli dojít, museli jste mít přístup k určitým informacím uloženým ve své paměti. Tímto se dostáváme k jednomu z klíčových prvků kreativity, a tím je dostatek znalostí a vědomostí uložených v dlouhodobé paměti. Čím více informací přijímáte, tím více spojitostí a asociací dokáže váš mozek vytvářet mezi jedním a druhým.
*Pokud chcete být například úspěšnou vizážistkou, stanete se jí jen těžko, nebudete-li znát všechny druhy, textury nebo barvy líčidel, základní styly líčení, principy kombinování barev a další potřebné dovednosti, které vám umožní přicházet s novými nápady v líčení.
Schopnost se vědomostmi hravě toulat
Druhým základním prvkem kreativity je ochota a schopnost se těmito znalostmi a vědomostmi vědomě toulat. Pokud tedy ke svému know-how dokážete zapojit i dětskou, hravou mysl, začnete myslet kreativně.
Nejčastější důvody tvůrčího bloku
Rádi byste popustili otěže svojí kreativitě, ale něco vás brzdí? Podle amerického producenta Ricka Rubinse má tvůrčí blok nejčastěji dva důvody. Prvním z nich je pocit, který pramení z nízkého sebevědomí, tedy že nemáme světu co sdělit nebo předat. A druhým je obava, co na to řekne někdo další.
Jak se ho zbavit?
Začněte tvořit s myšlenkou, že to, co děláte, děláte pouze sami pro sebe. Rubins tento přístup nazývá „diary entries“ (deníkové začátky). Pokud něco vytváříte pouze sami pro sebe, nikdo jiný to nemůže hodnotit. Navíc, když děláte něco tak, jak se to líbí vám a ne ostatním, bude vás to víc bavit. A jak jsem už před chvílí zmínila, kreativní činnost vychází z niterní touhy tvořit.
Až teprve ve finální fázi si můžete začít lámat hlavu nad tím, jak projekt učesat, aby mohl spatřit světlo světa. Klidně si ale můžete tvořit jen tak sami pro sebe!
Tady bych ještě ráda citovala R. Greena, který na twitteru (Xku) napsal: Pokud se obáváte toho, co by si mohli myslet ostatní a jak by mohlo být ohroženo vaše postavení ve skupině, pak ve skutečnosti nikdy nic nevytvoříte.
Předpoklady kreativce
- Nesnaží se dojít co nejdříve k závěru ohledně jakéhokoli fenoménu – díky tomu může zvážit více možností během procesu, aniž by si vystačil s prvním a jednoduchým řešením.
- Je otevřen oběma stranám nápadů zároveň, zatímco pokračuje v pozorování, bádání a tvoření.
- Neomezuje se konvencemi.
- Pokládá neobvyklé typy otázek.
- Přistupuje k problému z neobvyklých úhlů.
- Má znalosti o různých tématech a rozšiřuje vyhledávání k jakémukoli projektu o zdánlivě nesouvisející obor.
- Experimentuje – používá náčrty, diagramy, grafy, modely, prototypy apod., aby mohl dát průchod svojí představivosti.
- Dumá nad tím, co chybí, co se nestalo.
- Přemýšlí o procesu (nikoli o výsledku), o struktuře a o tom, jak jednotlivé části souvisejí s celkem.
Doufám, že jste si díky této charakteristice vytvořili detailnější obrázek o tom, co znamená být kreativcem.
Abych na závěr parafrázovala Reného Nekudu: I vaše múza uplave 20 km, když ji budete správně trénovat!
Pavlína
PS: Pokud znáte někoho, komu by tento článek pomohl nebo mu třeba udělal radost, pošlete mu ho. Taky ho můžete sdílet na svých sociálních sítích, a udělat tím radost mě 🙂
2 komentáře