COPYWRITERKA
NA CESTÁCH

kreativita
Čas čtení: 5 minuty

Cesta ke kreativitě: Překonání 3 hlavních mýtů

Považujete se za nekreativce, nebo vám jen schází motivace či odvaha začít tvořit to, co byste si přáli? Nebo byste jednoduše chtěli být lepší v tom, co děláte? Čtěte dál.

3 hlavní mýty okolo kreativity

Pokud si myslíte, že se vás kreativita netýká, nejspíš se mýlíte.

1. Mýtus: Kreativita se týká jen umělců

Kreativita se netýká pouze uměleckých oborů, ale lze ji využít takřka v jakékoli činnosti, od vaření a oblékání, až po řešení zdánlivě neřešitelných úkolů, a je součástí naší každodennosti. Dokonce i naši předci před dvěma miliony let museli uplatňovat kreativitu, aby zdokonalili své lovecké dovednosti.

2. Mýtus: Kreativců je jako šafránu

Spousta lidí se považuje za nekreativce, protože se srovnávají s génii, jako byli Mozart, Da Vinci, Edison, Darwin, Proust a dalšími velkými jmény, která se zapsala do historie. Měli byste ale vědět, že lidé se nerozdělují na kreativní a nekreativní. Existují různé stupně kreativity, po kterých lze postupně šplhat, a úroveň, které dosáhli tito velikáni, je úplnou špičkou ledovice, na kterou vystoupá jen hrstka zapálených nadšenců.

3. Mýtus: Kreativita je dar, se kterým se musíme narodit

V lidském povědomí stále panuje přesvědčení, že kreativita je dar nebo talent, se kterým jsme se narodili a který nám byl dán shůry. I když někteří lidé jsou už od narození vynalézavější, kreativita je ve skutečnosti řemeslo, které se dá neustále rozvíjet a zdokonalovat (díky výzkumům v oblasti neuroplasticity už víme, že mozek se celý život vyvíjí v závislosti na tom, jak ho stimulujeme). Pokud navíc zabrouzdáte do historie některých géniů, zjistíte, že za jejich výsledky stojí nejen geny, ale také léta práce a oddanosti.

Proč nejste dostatečně kreativní?

Dumáte nad tím, co vám brání myslet kreativněji? Důvod pravděpodobně najdete na tomto seznamu:

  • Smíříte se s prvním řešením, které vás napadne
  • Děláte věci tak, jak vám je do hlavy vtloukli rodiče nebo prarodiče
  • Něco děláte tak dlouho, že už máte postup zautomatizovaný
  • Docházíte k předčasným závěrům na základě stereotypů a předsudků
  • Nerozvíjíte si znalosti a dovednosti
  • Nezkoušíte nové věci mimo zajeté koleje
  • Bojíte se dělat chyby
  • Snažíte se kopírovat postupy ostatních (protože jim to funguje)
  • Bojíte se vystoupit ze svojí komfortní zóny
  • Soustředíte se na výsledek, ale ne samotný proces
  • Nebaví vás hraní her
  • Omezujete se konvencemi

Změřte si rychlost svého kreativního myšlení

Tohle cvičení jsem si vypůjčila od Reného Nekudy, který ho zase má od Tonyho Buzana (tvůrce myšlenkových map) a zabere vám jen 2 minuty. Vezměte si papír a tužku a nastavte si limit dvou minut. Během této doby se snažte vymyslet co nejvíce nových použití běžného ramínka na šaty.

Až časový limit vyprší, odpovědi si spočítejte. Potom je vydělte dvěma, čímž získáte průměrný počet nápadů vymyšlených za jednu minutu. Jak vyhodnotit výsledky?

  • 4 až 5 nápadů za minutu je běžný průměr
  • 8 využití se hodnotí jako dobrá úroveň nápaditosti
  • 12 a více nápadů je už výjimečný výkon
  • kdo překročil hranici 15 bodů, je přímo geniální

Pokud jste s příliš nápady nepřišli, nezoufejte. Jestliže kreativitu nerozvíjíte, je to naprosto normální. Dobrou zprávou ale je, že se to dá změnit. A pokud jste vymysleli mnoho řešení, gratuluju, jste na dobré cestě! Nejdřív si ale řekneme, co je vlastně kreativita.

Co je kreativita?

Kreativita je často definována jako proces, který spočívá v uspořádání určitých elementů způsobem, který je pro nás nový. A toto uspořádání nám odhaluje něco zásadního – něco, co pro nás má nějaký smysl.

Podle amerického spisovatele Roberta Greena je kreativita syntézou dospělého člověka a vnitřního dítěte. My je ale chybně držíme odděleny od sebe. Dítě se projeví, když něco hrajeme, jedeme na dovolenou apod. (tedy pokud vůbec), zatímco dospělák převládá v pracovním životě. Jenže tím, že je držíme od sebe, veškerá kreativita zamrzá.

Proč kreativitu rozvíjet?

Komoditou číslo jedna, která z člověka dělá mistra ve svém oboru, je kreativita. A proto je dnes tak žádanou dovedností na trhu práce.

Podle R. Greena kreativní lidé vždycky skončí na dobrém místě. Jinými slovy, jsou v životě úspěšní. Kreativně myslící lidé si vybírají kariéru, která je v souladu s jejich niterními zájmy. Jejich motivace pro to, co dělají, vychází z vnitřní touhy. Lépe se soustředí, rychleji se učí, jsou trpělivější, vytrvalejší a celkově spokojenější.

Cílem rozvoje kreativity je najít způsob, jakým zapojit hravého, objevujícího ducha vnitřního dítěte do našeho ukázněného, zkušeného dospělého tak, aby splynuly v jednoho.

Co je podstatou kreativního myšlení?

Základem kreativního myšlení jsou dva myšlenkové procesy – divergentní myšlení, tedy generování nápadů na základě jednoho elementu (tak, jak jste si to vyzkoušeli s ramínkem), a konvergentní myšlení, což je opačný proces, v němž jsou nápady testovány a hledá se nejlepší řešení.

Možná by vás ještě mohlo zajímat, že za těmito dvěma procesy myšlení stojí dopamin, který můžeme aktivovat při pohybu těla nebo myšlence na pohyb a který hraje roli v motivaci, emocích a soustředěnosti.

Malý test konvergentního myšlení:

Tento malý testík jsem si vypůjčila od neurovědce Andrew Hubermana, který ho zmínil v jednom ze svých podcastů. Máte k dispozici 3 elementy a zkuste je spojit dohromady v jeden koncept, který dává smysl. Těmito elementy jsou:

  • Křídlo
  • Voda
  • Motor

Správné řešení za:

3

2

1

0

Jedno z možných řešení je hydroplán – letadlo přistávající na vodě.

2 prvky kreativního myšlení

Abyste k závěru, jako je hydroplán, mohli dojít, museli jste mít přístup k určitým informacím uloženým ve své paměti. Tímto se dostáváme k jednomu z klíčových prvků kreativity, a tím je dostatek znalostí a vědomostí uložených v dlouhodobé paměti. Čím více informací přijímáte, tím více spojitostí a asociací dokáže váš mozek vytvářet mezi jedním a druhým.

*Pokud chcete být například úspěšnou vizážistkou, stanete se jí jen těžko, nebudete-li znát všechny druhy, textury nebo barvy líčidel, základní styly líčení, principy kombinování barev a další potřebné dovednosti, které vám umožní přicházet s novými nápady v líčení.

Druhým základním prvkem kreativity je ochota a schopnost se těmito znalostmi a vědomostmi vědomě toulat. Pokud tedy ke svému know-how dokážete zapojit i dětskou, hravou mysl, začnete myslet kreativně.

Máte tvůrčí blok?

Rádi byste popustili otěže svojí kreativitě, ale něco vás brzdí? Podle amerického producenta Ricka Rubinse má tvůrčí blok nejčastěji dva důvody. Prvním z nich je pocit, který pramení z nízkého sebevědomí, tedy že nemáme světu co sdělit nebo předat. A druhým je obava, co na to řekne někdo další.

Zbavte se ho

Začněte tvořit s myšlenkou, že to, co děláte, děláte pouze sami pro sebe. Rubins tento přístup nazývá „diary entries“ (deníkové začátky). Pokud něco vytváříte pouze sami pro sebe, nikdo jiný to nemůže hodnotit. Navíc, když děláte něco tak, jak se to líbí vám a ne ostatním, bude vás to víc bavit. A jak jsem už před chvílí zmínila, kreativní činnost vychází z niterní touhy tvořit.

Až teprve ve finální fázi si můžete začít lámat hlavu nad tím, jak projekt učesat, aby mohl spatřit světlo světa. Klidně si ale můžete tvořit jen tak sami pro sebe!

Tady bych ještě ráda citovala R. Greena, který na twitteru (Xku) napsal: Pokud se obáváte toho, co by si mohli myslet ostatní a jak by mohlo být ohroženo vaše postavení ve skupině, pak ve skutečnosti nikdy nic nevytvoříte.

Předpoklady kreativního člověka

  • Nesnaží se dojít co nejdříve k závěru ohledně jakéhokoli fenoménu – díky tomu může zvážit více možností během procesu, aniž by si vystačil s prvním a jednoduchým řešením.
  • Je otevřen oběma stranám nápadů zároveň, zatímco pokračuje v pozorování, bádání a tvoření.
  • Neomezuje se konvencemi.
  • Pokládá neobvyklé typy otázek.
  • Přistupuje k problému z neobvyklých úhlů.
  • Má znalosti o různých tématech a rozšiřuje vyhledávání k jakémukoli projektu o zdánlivě nesouvisející obor.
  • Experimentuje – používá náčrty, diagramy, grafy, modely, prototypy apod., aby mohl dát průchod svojí představivosti.
  • Dumá nad tím, co chybí, co se nestalo.
  • Přemýšlí o procesu (nikoli o výsledku), o struktuře a o tom, jak jednotlivé části souvisejí s celkem.

Doufám, že jste si díky této charakteristice vytvořili detailnější obrázek o tom, co znamená být kreativcem.

Ještě bych na závěr parafrázovala Reného Nekudu: I vaše múza uplave 20 km, když ji budete správně trénovat!

Ještě není konec!

V příštím článku vám posdílím několik tipů, jak kreativitu pravidelně rozvíjet jednoduchými a prověřenými způsoby, tak si to nenechte ujít! Prozatím mi ale můžete prostřednictvím komentáře zanechat zpětnou vazbu a napsat mi, jaká informace z tohoto článku pro vás byla překvapující.

Pavlína

PS: Pokud znáte někoho, komu by tento článek pomohl nebo mu třeba udělal radost, pošlete mu ho. Taky ho můžete sdílet na svých sociálních sítích, a udělat tím radost mě 🙂

Neváhej sdílet článek na těchto sítích:

2 komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pavlína

Cestování a objevování inspirace, jak žít lépe a kreativněji – to jsou hlavní témata tohohle blogu i mého života.