Road trip po národních parcích USA jsem v posledním článku ukončila, nicméně road trip ještě u konce úplně nebyl. Z pohádkového ubytování uprostřed lesa jsme se vydali zpátky do civilizace, a to přímo do slavného San Francisca. Co bych vám asi tak mohla říct o San Franciscu? Pokusím se uvést hlavní důvody, pro které stojí zato tohle místo navštívit. Možná vás oslní monumentální Golden Bridge nebo proslulá věznice Alcatraz, zláká vás nevšední zážitek z jízdy zubačkou, okouzlí vás srandovní lachtani v přístavu, možná si vás získá jedinečná viktoriánská architektura nebo třeba legendární oblast Silicon Valley.
Na jednu věc se ale před příjezdem připravte. Jestli jste si v Americe už zvykli na vyšší počet bezdomovců, tady můžete mít pocit, že bezdomovci tvoří majoritu místních obyvatel. Nejsou to jen lidé ležící a klečící u chodníků, ale pohybují se tu doslova všude. Občas možná spatříte i různá bizarní představení těchto květinových lidí bez květin, kteří to pravděpodobně přehnali se svou pomůckou na cestě ke hvězdám.
Do San Francisca jsme přijeli kolem čtvrté odpoledne a vzhledem k tomu, že nebe bylo bez mráčku a sluníčko hřálo, zamířili jsme přímo do Golden Gate Bridge parku. Tento park totiž nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na Golden Bridge. Cestou jsme si koupili kávu v Mekáči, abychom ještě umocnili prožitek z výhledu na tu nádheru, a vydrželi jsme tu až do západu slunce.
Večer téhož dne jsme se ubytovali v motelu poblíž vody a šli jsme na krátkou procházku k přístavu. Cestou jsme narazili na muže běžícího s tyčí v ruce a na muže spícího na lavičce způsobem, z něhož nebylo poznat, zda je vůbec naživu… Pokud se tady přes den nebudete cítit bezpečně, věřte, že za tmy to nebude o nic lepší. Došli jsme až k proslulému Pieru 39, kde sídlí obrovské množství lachtanů, kteří na sebe vzájemně „pokřikovali“ a shazovali se z mola. Něco takového jsem ještě neviděla, bylo to legrační a roztomilé. Vrátili jsme se sem další den, abychom si lachtany prohlédli i za denního světla.
Dalším bodem našeho programu, který jsem si nemohla ujít, byla návštěva viktoriánských domků „Painted ladies“, které se jako jedny z mála tohoto stylu zachovaly a v kontrastu s mrakodrapy v pozadí vytvářejí nevšední pohled na město. Prošli jsme si celé centrum města, prohlédli si místní architekturu, jako například Transmerica Pyramid, která je dominantou města a bohužel po 11. Září 2001 je uzavřená pro turisty. Prošli jsme se uličkami zkosenými do netradičně ostrých úhlů, nahlédli jsme do místních obchodů s cestovatelským zbožím, prohlédli si moderní kavárničky, navštívili jsme nejpopulárnější čtvrť města Fisherman’s Warf a došli jsme až na zastávku zubačky u náměstí Union Square. Po městě jezdí celkem čtyři linky, ale jak jsme zjistili, odtud jezdí linka nabízející nejzajímavější výhledy. Nejlepšího zážitku z jízdy se dočkáte až ke konci – a to ve chvíli, kdy sjíždíte k moři a kocháte se výhledem na samotný Alcatraz.
Během pozdního odpoledne začalo pršet, a tak jsme zašli na kávu a zákusek do Starbucksu, který se nacházel jen pár metrů od výstupní zastávky zubačky. Vzhledem k tomu, že i následující den předpověď počasí nevypadala moc slibně, snažili jsme se toho vidět co nejvíc a následující den jsme město opustili. Ale ještě předtím než jsme zamířili do Los Angeles, jsme nemohli vynechat návštěvu Silicon Valley. Projeli jsme ulicí, kde bydlel samotný Steven Jobs, abychom si prohlédli dům jeho rodiny, která už tam kvůli čumilům raději nebydlí 😀 . Samozřejmě jsme zastavili v povzdálí, jelikož celý pozemek je důkladně chráněn kamerovým systémem.
Následně jsme se podívali do návštěvnického centra Apple Parku jakožto věrní uživatelé jablíčka. Díky zmenšenému modelu Apple parku v kombinaci s vizualizací zprostředkovanou iPadem jsme měli možnost si prohlédnout celý areál. Společnost Google jsme už ale nenavštívili, protože vstup pro veřejnost zde neumožňují, pokud nemáte uvnitř nějakého známého. Naštěstí jsem si užila prohlídku prostor Googlu už před pár lety v Zurichu, kde jsme byly s kamarádkami na návštěvě další kamarádky, která tam žila. Do Googlu nás vzal kamarád právě této kamarádky, který v Googlu pracuje. Věřte mi, že to je zážitek, který jinde ve firmě asi jen tak nezažijete. Naprosto chápu, proč je snem tolika lidí tam pracovat. Překrásné místnosti pro odpočinek, zábavu nebo stravování. Bohužel je uvnitř zakázáno fotit a i když pár fotek s holkami uvnitř mám (třeba jak v herně hrajeme na elektrickou kytaru nebo se ládujeme zmrzlinou zdarma), zveřejnit je bohužel nemohu.
