Nyepi na Bali. Den ticha jako očista ostrova na konci roku

Na rozdíl od zbytku světa se balijský konec roku neslaví ohňostrojem, ale slavnostními průvody a boji obřích soch démonů. Vše ale začíná už o tři dny dříve na pláži Melasti. Zde probíhá očistný rituál od všech duchovních nečistot i špatné karmy, a lidé se tak připravují na přivítání nejvýznamnějšího dne v roce – Nyepi, neboli Dne ticha. V tento den začíná nový balijský rok.

Pokud by vás to zajímalo, letos jsme podle balijského kalendáře vstoupili do roku 1945. Vítejte v minulosti.

Nyepi je nejdůležitějším hinduistickým svátkem na Bali

, který připadá na den po jarní rovnodennosti. Celý život na ostrově se na celý den zastaví a utichne. Po dobu 24 hodin nikdo nesmí opustit své ubytování, každý má být potichu a po setmění není dovoleno používat světla. Před několika lety se ale na celém ostrově dokonce vypínala elektřina.

(Tlumená světla se dnes už možná sem tam tolerují, jelikož v okolí našeho ubytování jsme několik malých světel bohužel viděli. Nebo jsou tu jednoduše lidé, kteří na pravidla kašlou. Nevím.)

Díky tomu, že se ostrov vyčistí od světelného smogu, noční nebe se promění v temné plátno, na němž se promítá mléčná dráha s duhovým závojem posázeným diamanty. Říká se, že pokud by v noci nad Bali proletělo letadlo, ostrov by z něj nebyl vidět.

Nikdo během dne nesmí…

pracovat a oddávat se zábavným aktivitám. Místní lidé dokonce celý den dodržují ticho a půst. Nyepi by měl být pro každého především dnem odpočinku, sebereflexe a meditace.

V ulicích hlídkuje Nyepi stráž, nazývaná Pecalang, která dohlíží na to, aby všichni dodržovali přísná pravidla. Všechno je zavřené, včetně letiště. Jedinou výjimkou pohybu jsou život ohrožující stavy a porody. Co tedy zůstává otevřené, jsou pouze nemocnice. Díky tomu by měl být Nyepi jedinečným zážitkem jak pro místní obyvatele, tak i pro návštěvníky ostrova. A taky že byl.

Průvod soch Ogoh-ogoh v předvečer Nyepi

V předvečer Nyepi se koná slavnostní průvod zvaný Ngrupuk, kdy se ulice zaplní obřími sochami Ogoh-Ogoh. Tato umělecká díla symbolizují zlovolné duchy, negativní lidské vlastnosti a postavy z hinduistické mytologie – některé z nich jsou až strašidelně autentické. Klobouk dolu před uměleckými dovednosti místních lidí. Balijci s nimi pochodují ulicemi za doprovodu hlasitých zvuků, gamelanské hudby a pulsující energie.

Vyvrcholením večera jsou boje mezi dvěma hlavními démony každé čtvrti, čemuž přisedí soudce, který rozhoduje o vítězi boje. Těmto bojům vždy předchází tance nebo divadelní ztvárnění mytologických příběhů. Nevšední podívaná je to hlavně díky způsobu, jakým dokáží místní lidé sochy rozpohybovat, hudbě, křikům lidí, zvukovým efektům a energii, která sálá z tohoto večera. Některé ze soch démonů jsou na konci oslav údajně spáleny.

Očista ostrova od zlých duchů i vlastností

Hlavním účelem soch Ogoh-ogoh, hlasité hudby, křiku a všech událostí, které se během tohoto večera odehrají, je očista prostředí a energie ostrova od veškerého duchovního znečištění, které je výsledkem lidských činností na ostrově. Jinými slovy, všem zlým duchům, kteří se zmítají nad tímto ostrovem bohů, je metaforicky řečeno, aby si sbalili kufry a zmizeli odtud jednou pro vždy.

S tím souvisí i to, proč se během Nyepi nesmí chodit do ulic, je ticho a nesvítí se. Kdyby se totiž zlí duchové, kteří odtud byli vyhnáni, rozhodli vrátit, zjistili by, že je ostrov neobydlený a není tu nikdo jiný než psi a několik dalších zvířat.

Nyepi jsme strávili…

v ubytování u Ubudu, kde už pobýváme přes dva měsíce. Součástí tohoto guest housu (tak se nazývají místa, kde se můžete ubytovat mimo hotely) je meditační zahrada plná tropický rostlin a menší, útulnější bazén.

Den jsem začala dechovým cvičením, které poslední dobou praktikuji každé ráno (breathing Ganesh). Dechová cvičení mají totiž až neuvěřitelný vliv na naše fyzické i psychické zdraví (někdy o nich možná napíšu, pokud by vás to zajímalo). Po snídani jsem se přesunula s knížkou k bazénu a než jsem se rozkoukala, byl čas na oběd.

Po obědě jsem u kávy ještě chvíli pokračovala ve čtení a pak jsem se na okamžik pustila do psaní článku na blog. Najednou kouknu na hodinky a vidím, že je nejvyšší čas na jógu. Teda pokud jí chci stihnout ještě před večeří. Večeře se podávala totiž jen do šesti hodin večer, tedy před setměním (na Bali se stmívá chvíli před sedmou).

Abych to vysvětlila…

na Bali se cenově moc nevyplatí si vařit, takže je tu zvykem jíst venku v místních nebo západních restauracích a kavárnách. A vzhledem k tomu, že se ven jít nemohlo a vše bylo zavřené, personál našeho ubytování se ujal přípravy jídla na celý den.

Nemuset řešit pracovní ani jiné povinnosti ani nepobíhat po kavárnách nebo jiných částech ostrova, ale jen odpočívat, mělo za efekt, že den utekl rychleji než jakýkoli jiný. Chtěli byste si takový den na Bali vyzkoušet? Můžete mi dát vědět třeba do komentáře.

Pavlína