Někdo se na svět dívá přes růžové brýle, někdo ho vidí černě a někdo zase hodně barevně. Všichni ale máme nějaký filtr, přes který vidíme svět. Ať už si představujete filtr na úpravu fotek, filtr kategorií na online platformě nebo třeba kávový filtr, všechny mají jedno společné: každý vybere z určité substance jen to, k čemu byl vyroben nebo naprogramován.
Tento filtr jsme si chtě nechtě vytvořili už dávno tím, jak jsme byli vychováni, s jakými lidmi jsme se stýkali, jaké jsme získali vzdělání, jakými zkušenostmi jsme si prošli a jaké zážitky v sobě uchováváme. Díky tomu každý vnímáme svět odlišně.
Pokud o tomto filtru nevíme, vidíme vše po svém. Jakmile si ho ale zvědomníme, můžeme ho začít měnit, a tím začít svět vidět i očima druhých nebo lépe chápat, co ostatní skutečně říkají, místo toho, co si myslíme, že říkají.
Myšlení rychlé a pomalé
Když jednáme impulzivně, jedeme na autopilota. Daniel Kahneman tento myšlenkový proces nazývá rychlým myšlením. Tento myšlenkový systém totiž funguje automaticky a rychle, s malým nebo žádným úsilím a bez pocitu vědomé kontroly.
Existuje ale i myšlení pomalé, které je spojeno s vědomým prožitkem jednání, volby a soustředění. Když si všimnete, že někoho nebo něco soudíte, můžete se nad tím pozastavit a místo automatizovaného úsudku se snažit dané situaci lépe porozumět. Když se učíme přijímat skutečnost co nejvíce takovou, jaká je, můžeme se zbavit podráždění nebo frustrace, pokud věci nejsou takové, jaké bychom je chtěli mít.
Snaha o kontrolu je iluze
Jako lidstvo máme tendenci mít vše pod kontrolou. Občas ale zapomínáme, že tato snaha o kontrolu je pouze iluze. I snaha mít věci pod kontrolou je způsob, jak se uzavřít jakémukoli růstu. Pokud se snažíme ovládat události a lidi kolem sebe nebo svoji budoucnost, měníme tím přirozený průběh událostí. Co se tedy stane, když tuto kontrolu opustíme? Otevřou se nám nové možnosti.
Japonský zenbuddhista Suzuki Roshi, který objasňuje zenový stav pomocí příkladů z běžného života, použil následující metaforu: …nebe je tvořeno z určité substance (plynu, prachu, vody,…), ale zároveň je otevřeno tomu přijmout cokoli jiného. Tato „prázdná“ obloha umožňuje věcem, jako jsou například rostliny, aby v ní samovolně rostly. A naše mysl by měla být stejně otevřená jako prázdné nebe: přijímat věci bez ohledu na to, jaké se nám jeví…
Impulzivní reakce a strach
Máte pocit, že se u vás v určitých situacích probouzejí obranné mechanismy? Obranných mechanismů, které si v průběhu let budujeme zejména v reakci na nepříjemné zážitky, je mnoho a jsou různorodé. I ty se ale stávají součástí instinktivního jednání, protože si neuvědomujeme jejich existenci. Tím, že se stávají automatické, nám znemožňují se jim postavit.
Základem našich automatických obranných mechanismů jsou obavy a strach, které mají největší sílu tehdy, když jsou nevědomě aktivovány v hloubi naší mysli. Zkuste sledovat své obavy vždy, jakmile se objeví. Když svému strachu začnete věnovat pozornost a upřete světlo na tuto temnou stránku vaší mysli, začne pomalu ztrácet na síle. V tu chvíli získáte svobodu k tomu být více otevřeni novým věcem i lidem kolem sebe.
Znáte někoho, komu by se tento článek mohl líbit nebo by mu dokonce pomohl? Pošlete mu ho. ♥️
Pavlína
