– Satchin Panda
Jestli bychom jako lidé měli v životě něčemu skutečně porozumět, pak je to naše vlastní tělo. Když přemýšlíme nad pojmem zdraví, obvykle většinu z nás napadne, že základem je zdravá strava a pohyb. Často pak zapomínáme ale ještě na další bod, a tím je spánek. Strava, pohyb a spánek jsou tedy třemi hlavními faktory, které ovlivňují naše zdraví. A samozřejmě ještě genetika.
Nad čím se ale mnozí už často nezamýšlejí, je důležitost načasování těchto činností. Načasování je to, co ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus a následně i celkové zdraví. A přesně o tom píše Satchin Panda ve své knize Cirkadiánní kód. Pojďme si teda trochu shrnout, co je obsahem této knihy.
Denní rytmus a genom
Naše tělo je naprogramované tak, aby každý den prošlo určitými rytmy. To znamená, že každá funkce v těle má svůj vlastní čas. A pokud si chceme udržet optimální zdraví, ať už fyziologické či duševní, nesmíme se snažit tyto hodiny přeřizovat, ale naopak se pokusit žít s nimi v souladu. Ještě si to trošičku přiblížíme.
Všechny lidské tkáně jsou tvořeny buňkami a každá z nich obsahuje odlišný genom (= souhrn genetických informací zapsaných v DNA). Podle autora může být až 20 % genů zapnuto a vypnuto v jiný čas. V tomto čase jsou pak chybné buňky v těle opravovány nebo ničeny. K opravě buněk v mozku, játrech či srdci tedy dochází v různých časových rytmech.
Základní časové rytmy jsou tři:
- Časový rytmus ovlivněný spánkem
- Časový rytmus ovlivněný tím, kdy jíme
- Časový rytmus ovlivněný tím, kdy jsme fyzicky aktivní
Tyto rytmy by tím pádem měly mít svoje zastání v našem režimu. To například znamená, že ve chvíli, kdy se tělo připravuje na spánek, bychom už neměli jíst žádnou potravu. Přijímání kalorií pozdě večer (méně než 2 až 3 hodiny před spaním) totiž vede nejen k tvorbě tukových zásob, ale i ke zdravotním obtížím, a to jak trávicím, tak psychickým.
Nejenže trávicí soustava nemá dostatek času na opravu, ale vyplavování melatoninu (spánkového hormonu) ovlivňuje zpracování cukru, a tím i jeho přeměnu na tuk. Pokud tělo nemá dostatek času (tedy údajně alespoň 12 hodin bez jídla), aby se zbavilo veškerých toxinů a opravilo chybné buňky v těle, zárodky zdravotních problémů jsou na světě.
Jestliže pak navíc v době, kdy se tělo připravuje ke spánku, vystavujeme naše oči modrému světlu, náš mozek získává smíšené signály o tom, zda je den nebo noc a hůře se nám usíná.
Tip: Pokud chcete detailněji porozumět tomu, jak funguje spánek a spánkový rytmus, sáhněte po knize ,,Proč spíme“ od Matthew Walkera. Tam najdete odpovědi na vše, co vás zajímá i nezajímá.
Proč znát svůj biorytmus?
Abych to shrnula. Pokud chcete zhubnout, zlepšit vaše trávení, předejít vzniku rakoviny či psychické poruchy nebo se prostě cítit lépe a získat více životní energie, Cirkadiální kód si přečtěte. Mě osobně autor pomohl začít více se soustředit na to, v jaký čas snídám a v jaký večeřím (o spánku už mám načteno dost a stejně mám dny, kdy mu prostě neporučím) a že v půl desáté večer bych na tu kostičku hořké čokolády neměla už ani pomyslet. A to hned z několika důvodů.
Jak jsem se nedávno zmínila v článku o knize a filosofii Kaizen – změny je potřeba provádět po malých krůčcích. Protože vrháním se do velkých změn po hlavě si leda tak způsobíte bolest zad.
*Satchin Panda působí jako profesor na Salkově ústavu pro biologický výzkum v San Diegu, kde se zabývá cirkadiální regulací chování, fyziologie a metabolismu.
Znáte někoho, komu by se tento článek mohl líbit nebo by mu dokonce pomohl? Pošlete mu ho. ♥️
Pavlína
