– Satchin Panda
Jestli bychom jako lidé měli v životě něčemu skutečně porozumět, pak je to naše vlastní tělo. Když přemýšlíme nad pojmem zdraví, obvykle většinu z nás napadne, že základem je zdravá strava a pohyb. Často pak zapomínáme ale ještě na další bod, a tím je spánek. Strava, pohyb a spánek jsou tedy třemi hlavními faktory, které ovlivňují naše zdraví. A samozřejmě ještě genetika, ta má asi většinový podíl (ale netroufám si říci, jak velký). Na tom se, předpokládám, shodneme. Co ale většina z nás už možná neví, je důležitost načasování těchto činností. Načasování je to, co ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus a následně celkové zdraví. A přesně o tom píše Satchin Panda ve své knize Cirkadiánní kód.
Pojďme si ale trochu shrnout, co je obsahem této knihy. Naše tělo je naprogramované tak, aby každý den prošlo určitými rytmy. To znamená, že každá funkce v těle má svůj vlastní čas. A pokud si chceme udržet optimální zdraví, ať už fyziologické či duševní, nesmíme se snažit tyto hodiny přeřizovat, ale naopak se pokusit žít s nimi v souladu. Ještě si to trošičku přiblížíme.
Všechny lidské tkáně jsou tvořeny buňkami a každá z nich obsahuje odlišný genom (= souhrn genetických informací zapsaných v DNA). Podle autora může být až 20 % genů zapnuto a vypnuto v jiný čas. V tomto čase jsou pak chybné buňky v těle opravovány nebo ničeny. K opravě buněk v mozku, játrech či srdci tedy dochází v různých časových rytmech. Základní časové rytmy jsou tři:
Časový rytmus ovlivněný spánkem
Časový rytmus ovlivněný tím, kdy jíme
Časový rytmus ovlivněný tím, kdy jsme fyzicky aktivní
Tyto rytmy by tím pádem měly mít svoje zastání v našem režimu. To například znamená, že ve chvíli, kdy se tělo připravuje na spánek, bychom už neměli jíst žádnou potravu. Přijímání kalorií pozdě večer (méně než 2 až 3 hodiny před spaním) totiž vede nejen k tvorbě tukových zásob, ale i ke zdravotním obtížím, a to jak trávicím tak psychickým.
Nejenže trávicí soustava nemá dostatek času na opravu, ale vyplavování melatoninu (spánkového hormonu) ovlivňuje zpracování cukru, a tím i jeho přeměnu na tuk. Jestliže pak navíc v době, kdy se tělo připravuje ke spánku, vystavujeme naše oči modrému světlu, náš mozek získává smíšené signály o tom, zda je den nebo noc a hůře se nám usíná. Pokud tělo nemá dostatek času (tedy údajně alespoň 12 hodin), aby se zbavilo veškerých toxinů a opravilo chybné buňky v těle, zárodky zdravotních problémů jsou na světě.
Tip: Pokud chcete detailněji porozumět tomu, jak funguje spánek a spánkový rytmus, sáhněte po knize ,,Proč spíme“ od Matthew Walkera. Tam najdete odpovědi na vše, co vás zajímá i nezajímá.
Abych to shrnula. Pokud chcete zhubnout, zlepšit vaše trávení, předejít vzniku rakoviny či psychické poruchy nebo se prostě cítit lépe a získat více životní energie, Cirkadiální kód si přečtěte. Mě osobně autor pomohl začít více se soustředit na to, v jaký čas snídám a v jaký večeřím (o spánku už mám načteno dost a stejně mám dny, kdy mu prostě neporučím) a že v půl desáté večer bych na tu kostičku hořké čokolády neměla už ani pomyslet. A to hned z několika důvodů.
Jak jsem se nedávno zmínila v článku o knize a filosofii Kaizen – změny je potřeba provádět po malých krůčcích. Protože vrháním se do velkých změn po hlavě si leda tak způsobíte bolest zad.
*Satchin Panda působí jako profesor na Salkově ústavu pro biologický výzkum v San Diegu, kde se zabývá cirkadiální regulací chování, fyziologie a metabolismu.
Znáte někoho, komu by se tento článek mohl líbit nebo by mu dokonce pomohl? Pošlete mu ho (zlepšíte tím i svojí karmu). ♥️
Pavlína,
vaše copywriterka na cestách
